Zastupitelstvo kraje Vysočina podpořilo legislativní kroky vedoucí ke zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Zrušení poplatků předpokládá poslanecký návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění a podobný návrh zastupitelstva Moravskoslezského kraje. Podle hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka nemá občan přímo platit nejzákladnější zdravotní péči.

„Zavedení regulačních poplatků způsobilo, že se mnozí občané vyhýbají návštěvě u lékaře, aby nemuseli vynakládat peníze na poplatky, což vede ke zhoršování jejich zdravotního stavu a tím i dalšímu zvyšování nákladů na léčbu zanedbaných případů,“ uvedl hejtman J. Běhounek pro ČTK a dodal, že tvorba ekonomických nástrojů, které by měly sloužit snížení četnosti návštěv u lékaře tlakem na přímé platby pacientem, je nesprávná, protože jen lékař je schopen posoudit nakolik je jeho péče o pojištěnce nezbytná a v jakém rozsahu. Regulátorem nemůže tedy být v žádném případě sám pacient. Zastupitelstvo kraje Vysočina na svém druhém letošním zasedání vyjádřilo podporu i zákonodárné iniciativě kraje Vysočina, která má změnit zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní). Navržená novela především reaguje na opakované připomínky obcí a krajů, do jejichž rozpočtu dle současné právní úpravy nespadají podíly zisku ze spotřební daně odvedené z výroby elektřiny. „Cílem novely je dosáhnout přiměřených kompenzací za omezení a znevýhodnění krajů a obcí plynoucí z umístění jaderných a uhelných elektráren na jejich území. Tato území jsou významně zatížena z hlediska infrastruktury, veřejných služeb, jsou na ně kladeny vyšší požadavky z hlediska vybavenosti a rozvoje, často jsou omezena zejména ve svém dalším využití a v případě uhelných elektráren dochází k podstatným negativním vlivům na životní prostředí. Podíly na výnosu daně územním samosprávám pomohou uvedená omezení a nevýhody kompenzovat,“ uvedl ředitel Krajského úřadu kraje Vysočina Zdeněk Kadlec. Podle návrhu bude příjem rozpočtu krajů, na jejichž území je umístěna výroba elektřiny, tvořit podíl na 35 % výnosu daně z elektřiny. Pokud se v dotčeném kraji bude vyskytovat havarijní pásmo, pak bude 90% podílu jednotlivého kraje připadat obcím na území zóny havarijního pásma. Dále návrh přiznává rozpočtům obcí, na jejichž katastrálním území je umístěna výroba elektřiny, 15% výnosu daně z elektřiny. Na stejnou úroveň obcí, na jejichž katastrálním je umístěna výroba elektřiny, se řadí i obce, které s nimi přímo sousedí. V případě existence zóny havarijního plánování u zařízení vyrábějícího elektřinu budou finanční prostředky převedeny obcím nacházejícím se v 5-ti kilometrovém pásmu zóny havarijního plánování. V případě kraje Vysočina resp. Jaderné elektrárny Dukovany je území tzv. zóny havarijního plánování vymezeno kružnicí o poloměru 20 km se středem v elektrárně a dále je členěno na pásmo 5km a 10 km. Toto území je zakotveno ve Vnějším havarijním plánu Jaderné elektrárny Dukovany, spadá do něj 79 obcí na území Vysočiny a další na území Jihomoravského kraje. Předpokládaný dopad na státní rozpočet není možné prozatím přesně určit. Jeho výše je závislá na částce, která bude odvedena ve formě ekologické daně z prodeje elektřiny. V případě Jaderné elektrárny Dukovany by šlo řádově o desítky milionů korun ročně. Obě legislativní změny projednával a připravoval legislativní výbor Zastupitelstva kraje Vysočina.